TOPINAMBUR

 

Topinambury jsou mezi záhradkáři oblíbené především svým mnohostranným využitím. Velmi krásně kvetou a pod zemí skrývají hlízu, která je plná vitamínů.

Lidově se jim říká židovské brambory nebo jeruzalemské artyčoky. Jejich vlastí je Severní Amerika a Mexiko, kde se používají jako zelenina a na krmení dobytka. Dlouho soutěžily o přízeň s bramborami, přestože jsou lidskému zdraví prospěšné, jejich širokému rozšíření na rozdíl od brambor nedošlo.

 

Obsahují uhlohydráty, bílkoviny a minimum tuků. Jsou přirozeným zdrojem vlákniny, esenciálních aminokyselin, vitamínů B, D, H, C a provitamín A. Obsahují minerální látky zjemnéna draslík, hořčík, vápník a fosfor. Dále zdraví prospěšné železo, křemík, mangán, zinek a sodík. Obsahují kyselinu  jantarovou, mléčnou, jablečnou a citrónovou. Z hlízy se získává polysacharid inulin.

Topinambur je víceletá rostlina z rodu slunečnic, která může dorůst i do tří metrů. Je nenáročný, nepotřebuje žádné speciální ošetřování. Hlízy topinamburu se vyznačují vysokou odolností vůči mrazu (až do -30 °C). Hlízy se sází na jaře nebo na podzim,  do hloubky asi 10cm, vzdálenost řádků je 60-75cm, vzdálenost hlíz v řádku je asi 30cm. Hlízy mohou být podle jednotlivých odrůd bílé, žluté nebo červené.

Topinambur se pěstuje na jeden rok nebo i na více roků. Nevýhodou jednoletého pěstování je, že sklizeň hlíz musí být zpravidla provedena po ukončení vegetace ještě na podzim, aby mohl být pozemek připraven pro pěstování následné plodiny. Sklizeň hlíz na podzim je obtížnější a pracnější než na jaře, protože hlízy a kořeny většinou vytvářejí s půdou kompaktní bal, který se špatně sklízí. U sklizni na podzim, v říjnu, se stonky seříznou asi 20 cm nad zemí. Jedinou nepříjemnou vlastností topinamburů je to, že ze zbytků hlíz v půdě vytrvale odnožuje a nekontrolovaně se šíří. Proto se doporučuje kolem záhonu zapustit plech nebo plast.

 

Topinambur v kuchyni

Jejich užití je velmi široké, lze je konzumovat syrové i teplé. Při jejich přípravě je třeba počitat s lehce nasládlou chutí, která připomína oříškovou příchuť. Hlízy se očiští kartáčkem a konzumují se celé nebo strouhané. Používají sa na salát smíchané s jinou zeleninou nebo  jako příloha k masu, předtím se musí rychle oškrábat a vložit do okyselené vody, která zabrání jejich zhnědnutí. Za tepla je nejsnazší využití topinamburů jako příloha k jídlům, kdy mohou plně nahradit vařené brambory, výborně chutnaji smažené v trojobalu s bylinkami. Dále je možné topinambury dusit nebo zapékat. V odšťavňovači se dá připravit šťáva z topinamburů a třeba mrkve. Zkušenější kuchaři zvládnou i recepty na výborné omáčky.

 

Osožné pro diabetiky

Topinambur je nejvíc vyzdvihován z dietního hlediska, hlavně osobami postiženými cukrovkou. Topinambur obsahuje zhruba 15% uhlohydrátů, polysacharidu inulín – ten dokáže snížit hladinu cukru v těle obdobně jako lidský inzulín. Proto je vhodný i při jiných dietách. Dále topinambur čistí střevo, neboť žaludkem i tenkým střevem prochází po požití nezměněn, k rozkladu dojde až v tlustém střevě. Je užitečný při revmatismu, při otocích a celkově při potřebě odvodnění organizmu vzhledem k vysokému obsahu draslíku. Vědecky jsou ale dokázány i další pozitivní dopady topinamburů na zdraví – jako je redukce hladiny cholesterolu, regulace krevního tlaku, detoxikační účinky jater a ledvin, ateroskleróza, dna jakož i dlouhodobá ochrana proti stresu.

Se zvyšujícím se zájmem o bio potraviny, neustále roste i poptávka po topinamburech.