Proč se kiwi jmenuje kiwi?
Kiwi dostalo své jméno po velmi zajímavém ptáku. Ovocné plody se mu podobají svím zabarvením i tvarem. Nelétající pták kiwi je národním symbolem Nového Zélandu, odkud se lahodné ovoce počátkem 20. století rozšířilo do celého světa.
Pěstujeme kiwi
Toto ovoce se pěstuje po celém světě. Kiwi patří do čeledi aktinídiovitých (Actinidiaceae) a rostliny dorůstají do výšky několika metrů. Druhů kiwi je velké množství, některé vyžadují slunné stanoviště s dostatkem tepla, některé snesou mrazy až do -40°C. Pěstovat kiwi v našich podmínkách je poměrně snadné. Navíc je kiwi pohledná popínavá rostlina krásně kvetoucí, takže kromě chutných plodú i zkrášlí terasy, pergoly a zahrady. Obvykle jsou k úspěšnému pěstování nutné samčí i samičí rostliny, na čtyři až pět samičích rostlin je potřeba vysadit jednu rostlinu samčí. K dispozici je i samosprašná odrůda „Issai”. Plodnost začíná ve třetím roce po výsadbě.
Kiwi vyžaduje slunné stanoviště (nejlépe jižní stranu) s dostatkem vzdušné vlhkosti a také dobře živenou, mírně kyselou půdu. Sazenice se vysazují na jaře, každé potřebuje oporu, postačí delší tyč. Hned jak začnou rostliny růst, ponecháme na nich 3 silné výhonky, ostatní vyštípneme. Střední výhon přivážeme k tyčce a postranní dva podél spodního drátu. Rostlinu je nutné pravidelně k opoře přivazovat. Jakmile rastlina doroste do výšky 1 metru, je potřeba ji zaštipovat. Tím podpoříme růst postranních větví, které ponesou plody. Postranní výhony zaštipujeme za pátým listem, ostatní výhony zaštipujeme za sedmým listem.
Kiwi potřebuje pravidelné tvarování, jinak by se brzy mohutně rozrostlo. Rostlinu stříhame, až když začne plodit. Během roku 3x. Poprvé na jar, kdy odřežeme staré odplozené. Plody se tvoří na jednoletých výhoncích, proto je necháme na rostlině při jarním i zimním řezu. Podruhé provádíme řez v létě (červnu) po nasazení plodů. Výhonky seřízneme za posledním plodem. Poslední řez provádíme až po opadání listů. Plody nám vydrží až do prvních mrazů. Aby rostlina přežila první zimu, chráníme ji netkanou textilií nebo pytlovinou, nebo nahrnutím listkovky či chvojí. Rostlina netrpí obvyklými houbovitými chorobami, ani není napadáno škůdci.
Proč kiwi?
Plody kiwi jsou lahodné, šťavnaté a mají měkkou dužinu. Jediný plod dodá našemu organismu celodenní potřebu vitaminu C. Obsahuje vysoký podíl draslíku, který má pozitívní vliv na krevní tlak a rozpustné vlákniny, které upravují hladinu cholesterolu.
Jaký druh kiwi vybrat?
Každý by měl mít na zahradě zasazenu aktinidii kolomikta. Rozšířenejší je aktinidie arguta tzv. minikiwi. Aktidinie kolomikta má nejzdravější ovoce na světě pro vysoký obsah vitamínu C, ten je 1520 mg% co je neporovnatelné se žádným jiným ovocem. Kiwi k dostání v našem obchodě má okolo 60 mg%. Aktinidie čínská (Actinidia chinensis), je pěstitelsky stále nejrozšířenější druh kiwi. Vyžaduje však teplejší polohy, hlubší a polopropustné půdy.
Jak si namnožit vlastní kiwi?
Nejjednodušší způsob je z letních (tzv. bylinných) polovyzrálých řízků. Vhodným obdobím je červenec, kdy jsou letorosty už dostatečně vyzrálé, ale dosud nezdřevnatělé. Na řízku o délce 7-10 cm ponecháme dva pupeny. Vhodný je množárenský substrát na zakořeňování dřevin, což je směs rašeliny s perlitem upravená na potřebné pH (5-6) mletým vápencem. Kiwi můžeme množit i jako sadbu zeleniny, v sadbovačích, v květináčích, pod fólií nebo v pařeništích při konstantní vlhkosti a v místě, které není odpoledne vystaveno přímému slunečnímu záření. Řízky necháme přezimovat v pařeništi nebo ve skleníku, na jaře pak rostliny, které dobře zakořenily, dopěstujeme do potřebné velikosti. Rostliny vyvážeme k tyčce a jakmile dobře prokoření, v časném podzimu je zasázíme na vhodné místo. Dozrávají v průběhu podzimu, proto musíme keře vysadit tam, kde budou mít i na podzim dostatek slunce a světla.
